Hody 2015
ŠTĚP PRACOVAL I O PRÁZDNINÁCH
Někteří žáci naší školy nejsou ignoranty a s radostí obětovali tři dny svého volna, aby reprezentovali naši základní školu na hodech svatého Vavřince ve Štěpánově; a za to jsem na ně právem pyšná. Jsou to členové hudební formace Štěp a jsou zvyklí dělat „cosi“ navíc!
Když jsme byli obcí požádáni, abychom zahráli, ani nás nenapadlo odmítnout a to zejména proto, že jsme již dvakrát vystupovali. Považujeme to již za jakousi tradici. Ovšem prosba zněla, zda-li bychom mohli vystoupit v sobotu i v neděli. To nás trošku překvapilo, ale neodradilo. Co si o tom myslet?
Ke konci roku jsme ve škole malinko trénovali, přesto bylo nutné najít nějaký vhodný termín na zkoušku - při patnácti členech celkem tvrdý oříšek. Každý něco pořád měl… Nakonec jsme stanovili datum na 20. července 2015, neboť toho dne mělo čas nejvíce lidí. Setkali jsme se jako tradičně na zahradě paní učitelky Hejníčkové, která zpěváčkům nachystala minerálku a za odměnu upekla muffiny s borůvkami. Trénovali jsme přes hodinu, pak většina naskákala do bazénu pro osvěžení po perné práci. Další hodinu jsme si povídali o nových zážitcích.
Osmého srpna dopoledne jsme se sešli v parku. Paní učitelka naladila kytary a zlehčovala naši trému. Zhlédli jsme zahájení hodů z úst našeho pana starosty, pozdravili jsme našeho pana ředitele a byli jsme vyzváni ke hře. Divákům jsme se uvedli sami, mezi písničkami jsme všem navíc ještě přiblížili naše úspěchy.
Začali jsme chvíli po desáté. Patřila nám takřka hodina. Počasí se „až zbytečně“ vydařilo, ve stínu pětatřicet stupňů. Z většiny z nás ztékaly čůrky potu, neboť na podium bylo jak ve skleníku (byl celý obalen černou netkanou textilií). Asistent pana starosty nám naštěstí zajistil vodu, takže jsme to nakonec skvěle zvládli (napít jsme se museli po každé písni).
V neděli devátého srpna jsme již věděli, do čeho jdeme, snad každý si raději vzal svou petku. Vystoupení dopadlo opět dobře. Za odměnu jsme od obce dostali domácí koláče, od našeho pana ředitele pak každý zmrzlinu. Moc nám v tom horku bodla.
Musím velmi poděkovat všem dětem i jejich rodičům za ochotu, sešli jsme se totiž v hojném počtu, což bych v tomto termínu nečekala. Pan starosta vzkazuje, že děkuje a že s námi počítá i příště.
Adriana Hejníčková